Blog: příběhy a články

Zimní slunovrat: neděle 21. prosince v 16:03

Co je zimní slunovrat a jaký měl význam pro naše předky?
Pro naše předky bylo sledování pohybu Slunce otázkou přežití. Věděli, že když se Slunce "zastaví" a začne se znovu vracet, největší temnota je za nimi. Slunovrat tak znamenal příslib, že život pokračuje.

PROGRAM MUSÍM POSLOUCHAT
Vzniká v dětství jako reakce na strach z autorit. Objevuje se u lidí, kteří vyrůstali v prostředí přísnosti,
vysokých nároků, kritiky a trestů. Dítě se v takové atmosféře naučí, že je v bezpečí jen tehdy,
když poslouchá, nepřekáží a nevyvolává pozornost.

⚛JAK PROGRAM VZNIKÁ
Dítě přirozeně touží po lásce a přijetí....

MUSÍM BÝT NEJLEPŠÍ
⚛Tento program je jedním z těch, které mohou na první pohled vypadat jako dar.
Lidé s tímto nastavením jsou často úspěšní, výkonní, oceňovaní. Stávají se manažery,
sportovci, umělci, politiky, lídry týmů. Jejich okolí je obdivuje – zdají se silní, motivovaní, cílevědomí🥇

"JSEM NEDOSTATEČNÝ" tento program je díky dnešní době založené na výkonu jedním z nejčastějších☹

👉Možná to znáte taky.
Řeknete svému dítěti něco, co jste od svých rodičů sami nesnášeli – a hned v další vteřině si říkáte:
"Tohle už jsem přece nikdy nechtěla říkat!"
Ale ono to prostě vyletí z úst dřív, než si to uvědomíte👄
Tohle jsou naše tajné programy. Automatické reakce, které jsme si kdysi dávno osvojili....

🐕Příběh naší fenečky Emičky začal před 15 lety, kdy byla odchycena na sídlišti, okouzlila naše srdce a už nám zůstala :) Temperamentní, plná živosti, hlídala celou rodinu. Neúnavný parťák na dlouhé procházky. Pokud někdo onemocněl, ležela u postele jako podpora.
Před rokem jsme jí objevili bouličku velikosti menší šišky na mléčné žláze. Veterinář...

Poslední říjnový den letos připadá na pátek.
Naši předci tento den nazývali Samhain – a není to obyčejný den.

Má v sobě zvláštní kouzlo i hloubku. Proč? Důvodů je hned několik.

🌄 Plánovali jsme dovolenou v Železné Rudě. Jenže měsíc před odjezdem se začalo ozývat maminčino koleno –
byla půl roku po operaci
a bolest se rychle zhoršovala. Každou noc musela brát tlumící léky, bez nich by vůbec neusnula. Takto to trvalo už dva týdny, což samozřejmě zatěžovalo organismus.

Hlavou mi běžely myšlenky jako:
"Co když to zkazím?"
"Co si o mně budou myslet?"
"Co když mě zkritizují, shodí, poníží?"
Bylo to jako vrátit se zpátky do dětství. V těle panika, úzkost, frustrace. Touha utéct, schovat se, nebýt vidět. A zároveň obrovská touha zvládnout to, překonat sebe samu a konečně něco změnit.


😨
Na třetím setkání přišla krize

V tomto blogu sdílím své vlastní zkušenosti i příběhy mých klientů (se souhlasem), které se dotýkají těla, mysli i duše.