💙Překonání strachu díky transformační energetické psychologii

Když jsem před rokem nastupovala do výcviku transformační energetické psychologie, byla jsem plná očekávání. Jenže...potom jsem zjistila, že budeme trénovat terapie navzájem – před ostatními.

Hlavou mi běžely myšlenky jako:
"Co když to zkazím?"
"Co si o mně budou myslet?"
"Co když mě zkritizují, shodí, poníží?"
Bylo to jako vrátit se zpátky do dětství. V těle panika, úzkost, frustrace. Touha utéct, schovat se, nebýt vidět. A zároveň obrovská touha zvládnout to, překonat sebe samu a konečně něco změnit.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                   😨Na třetím setkání přišla krize
Úzkost ve mně narůstala každým týdnem, a když se blížilo třetí setkání, 
byla tak silná, že jsem zvažovala ukončení kurzu.
Hlavou mi běželo:
"Tohle nedám. Tohle je moc."
Ale pak přišla myšlenka:
"Už jsem do toho investovala tolik – času, energie, peněz. Nechci to vzdát."
A tak jsem se rozhodla. Dobrovolně jsem se přihlásila na ukázkovou terapii. 
Jestli mám dodělat tenhle kurz, tak jedinou možností je ODBLOKOVAT STRACH.
Přede všemi jsem otevřeně přiznala, co se ve mně děje. Jaký tlak, strach a vnitřní sevření zažívám. 
Bylo to těžké, ale už nebylo kam couvat. Potřebovala jsem se z toho konečně dostat.

Vzpomínka, která mě zlomila
V terapii začal vystupovat jeden hluboko uložený zážitek.
Půl roku před tímto kurzem jsem byla na jiném – Kurz léčitelství. Pracovali jsme ve dvojicích, měli jsme léčit druhé přímo před skupinou. Byla jsem nervózní, ale zároveň jsem se rozhodla důvěřovat svému vnitřnímu vedení.
A ono to šlo. Všechno krásně plynulo. Kolega byl spokojený, já cítila radost. Sdíleli jsme potom spolu svůj zážitek. 
😤A pak přišel učitel. Přede všemi mě seřval. Zpochybnil můj přístup, zkritizoval vše, co jsem udělala.
V tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Všechen ten vnitřní oheň – nadšení, otevřené srdce, radost – jako by někdo sfoukl. 
Zůstala jen hanba. Stud. Pocit selhání.
Najednou jsem byla zpátky v roli malé holčičky, která musí poslouchat. Která se nebrání. 
Která nesmí věřit sobě, protože ji někdo za to znovu potrestá. 
A tak jsem se uzavřela. Emoce jsem potlačila. Na půl roku jsem si oblékla pevný vnitřní krunýř.

🌿Terapie mi pomohla znovu se otevřít
Právě s tímto příběhem jsme pak v terapii pracovali. Postupně jsem nechávala odcházet emoce – slzy, vztek, smutek … i ten hluboko uložený pocit viny, že jsem se tehdy nedokázala bránit. Na konci terapie jsem cítila obrovskou úlevu a klid.
Z příběhu zmizela bolest i pocit křivdy. Zbylo jen pochopení. Uvědomila jsem si, že i onen učitel měl svoje zranění. Každý vyrovnaný učitel totiž ví, že různé cesty a přístupy jsou v pořádku – a že začátečníci potřebují podporu, ne ponížení. Přijala jsem celou situaci. Viděla jsem ji v jiném světle.
Pochopila jsem, že mi přišla ukázat něco zásadního:
👉 Potřebu nastavit si zdravé hranice.
A pokud nemáme nastavené hranice, zákonitě do života přichází ti, kdo je budou testovat, narušovat, bořit.
Abychom už konečně aktivovali svoji sílu a zakřičeli DOST! 
A možná… možná to nejsou naši nepřátelé.
Možná jsou to naši učitelé.

                                                                                                                                              
Transformační energetická psychologie mi dala nástroje, jak pracovat s emocemi, 
opustit roli OBĚTI a opět najít svou vnitřní sílu.
A dnes těmito nástroji pomáhám dalším lidem.